Historie

Házená má v Úvalech bohatou tradici. Při rozvoji házené podle mezinárodních pravidel se doslova zapsala do historie československého sportu. První zmínky o házené se datují do roku 1919. Tehdy se hrály především přátelské zápasy a pražskými kluby. První řádný klub podle pravidel české házené zahájil svou činnost v roce 1927.
První velké úspěchy byly dosaženy v letech 1947 – 49, kdy družstvo postoupilo z 1. třídy do I. ligy a v roce 1949 se dokonce dělilo družstvo Úval společně s ATK Praha o 1. místo v lize. Nové pojetí hry a nová pravidla mezinárodní házené přivezl do Úval profesor Radotínský z Prahy.První oficiální utkání mezinárodní házené se konalo 3. 11. 1947 v Praze na Letné a Sokol Bratrství Sparta Praha porazil Sokol Úvaly 11:9.

Největší rozmach pro úvalskou házenou nastal v roce 1957, kdy bylo v soutěžích celkem 9 družstev žen, dorostenců a mužů. Házená se těšila i velké popularitě u diváků a byly zcela běžné návštěvy až 500 lidí v hledišti. Toto období je spojené se jmény Antonína Augustina, Míly Ulricha a prvoligových a reprezentačních hráčů Josefa Hladíka, Míly Klicpery, Kejře a Piláta.

Dalším významným obdobím byla 70. léta, kdy jsme v Úvalech vsadili především na výchovu mládeže. V roce 1970 se družstvo mladších žáků stalo krajským přeborníkem a na přeborech České republiky obsadilo 5. místo.
V soutěžním ročníku 1976 – 77 startovala družstva mužů, st. žáků a žákyň a ml. žáků v soutěžích Středočeského kraje a města Prahy, měli jsme i dvě družstva přípravky. Přeborníky kraje se stali v roce 1978 ml. žáci ( 8. místo na přeboru ČSR) v roce 1980 starší a mladší žáci
( 6. a 8. místo na přeboru ČSR). V roce 1978 a 80 postoupily starší žákyně jako družstvo ZDŠ Úvaly do národního finále ČSR soutěže „ O míč mistrů světa“ a obsadily 8. a 5. místo. Lepšího výsledku dosáhli v roce 1981 starší žáci, když v národním finále pionýrské ligy v soutěži „O novinářský kalamář“ vybojovali 1. místo a stali se tak nejlepším pionýrským kolektivem ČSR.

Od roku 1976 úvalský oddíl házené pravidelně pořádal divácky zajímavé akce Výkonného svazu házené ČÚV ČSTV, jako přebor ml. žáků ČSR v roce 1976, kvalifikaci mužů o národní ligu v roce 1977, celorepublikový přebor starších žáků v roce 1978, kvalifikaci dorostenek do dorostenecké ligy v roce 1979, v letech 1980 a 81 I. a II. ročník J.F. Chaloupeckého v miniházené.
Družstvo mužů startovalo neustále v každém ročníku krajských soutěží. Nedostatek vedoucích vedl k tomu, že od roku 1981 – 82 nestartují v soutěžích dívčí družstva. K problémům personálním se přidaly i potíže finanční, a tak bylo rozhodnuto, že z úsporných opatření budou úvalská družstva startovat od roku 1989 v Pražském přeboru.

Na jaře roku 1993 převzal oddíl mužů jako trenér Jiří Dráb st. a v roce 1995 se družstvu pod jeho vedením podařilo vybojovat postup do III. ligy. V této soutěži zůstalo družstvo jednu sezonu, sestoupilo a přestoupilo opět do soutěží Středočeského kraje, společně i s ostatními družstvy. Kvalitními výsledky se podařilo vrátit v roce 1997 III. ligu házené do Úval.
Patrně jednoho z největších úspěchů v historii házené v Úvalech dosáhlo v letech 1992 1993 pod vedením trenéra Jiřího Drába st. tehdejší družstvo mladších žáků. Jirka Dráb vedl tyto kluky od prvních házenkářských kroků a vytvořil z nich kolektiv, který vždy bojoval o čelní místa nejdříve v soutěžích Středočeského kraje a později v přeboru Prahy. V roce 1993 družstvo mladších žáků tento přebor vyhrálo a za námi zůstala taková družstva jako:
Dukla Praha, Slavia, Aritma či Bohemians. V následném turnaji všech devíti vítězů krajských přeborů České republiky, hraného systémem každý s každým, se umístily Úvaly na druhém místě, když prohrály pouze s vítěznou Slavií VŠ Plzeň. Kromě toho se zúčastňovalo družstvo významných turnajů, z nichž je nutné připomenout zejména mezinárodně obsazovaný turnaj v Plzni, kde v květnu 1993 obsadili žáci Úval opět druhé místo po nešťastné prohře s již zmiňovanou Plzní ( v poločase vedlo družstvo Úval o 2 branky).

Je nutné uvést i největší úspěch těchto svěřenců Jirky Drába st. na poli mezinárodním. V letech 1992 a 1993 ( vždy začátkem července) se družstvo úvalských žáků zúčastnilo velmi silně obsazeného turnaje v italském městečku Teramo. Toto italské městečko a jeho blízké okolí se pravidelně první červencový týden mění v házenkářské mraveniště, kde na každém kroku potkáváte házenkáře doslova všech barev pleti a všech věkových kategorií. A v tomto mraveništi mladí kluci z Úval svými výkony vůbec nezapadli. V roce 1992 se z 39 družstev ze 17 zemí 3 kontinentů probojovali do čtvrtfinále, ve kterém po velmi tvrdé hře podlehli žákům z Karviné a na Úvaly tak zbylo 5. místo. Zvítězilo družstvo z Nigérie před družstvem z Tchajwanu a Karvinou z Čech.

Vše si ale kluci vynahradili následující rok, kdy se turnaje zúčastnilo v této kategorii 16 družstev z Evropy, Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Kluci z Úval vyhráli svou skupinu, i přes prohru s družstvem Tchajwanu (13 : 14), avšak jasně porazili nejlepší družstvo Maďarska BEKESCSABA poměrem 15 : 8, když Maďaři porazili Tchajwan 12 : 9. Po vítězství ve skupině nastoupili potom na centrálním hřišti v sobotu 10.7. 1993 v nezvyklou hodinu 22.30 hod. k finálovému zápasu s vítězem druhé skupiny, maďarským, údajně slabším, družstvem TATA.

Po nervózním začátku, způsobeném maďarskými vedoucími ohledně identifikace hráčů, probíhalo utkání vyrovnaně (v poločase byl stav 6 : 6). Když později začalo pršet , klouzali hráči po mokrém gumovém povrchu a zápas se po přerušení dohrával v době dlouho po půlnoci ve vzdálené hale. Naši kluci se už tzv. „nechytili“ a prohráli v poměru 10 : 12. I tak je třeba říci, že krásný pohár, který si žáci z turnaje přivezli, připomíná jeden z největších úspěchů úvalské házené.
Družstvo hrálo pod vedením Jiřího Drába st. v tomto složení:
Pavel Čadil, Jan Hochman, Lukáš Chmela, Zdeněk Indra, Aleš Kebort, František Kopřiva, Robin Lõser, Tomáš Netušil, Lukáš Skramlík, Pavel Karbulka, Štěpán Karbulka, Jiří Šarboch, Miroslav Vavruša, Radek Pilát, Radek Morávek.

V první polovině 90.let se družstvo mužů třikrát probojovalo do 3.ligy, ale vždy po jedné sezóně sestoupilo. V sezóně 2001-02 se postup do 3.ligy znovu zdařil a družstvo se udrželo. V náročných podmínkách současného sportu je to bezpochyby úspěch. Hřiště pod Sokolovnou dostalo nový, umělohmotný povrch. Připravují se úpravy celého sportovního školského a sokolského areálu, ve kterém by měla být konečně i krytá házenkářská hala.

Na házenkářských úspěších posledních let se nezištně podílel a podílí široký kádr obětavých trenérů jako jsou: Žaba Josef, Žaba Petr, Kopecký Ladislav, Dráb Jan, Dráb Jiří st., Dráb Jiří ml., Křelina Jiří, Souček Jiří, Ing. Michal Breda, podporovaní vydatnou pomocí ostatních bývalých vynikajících úvalských házenkářů.