Třídenní turnaj v Lovosicích byl pro ročníky 2009 a 2010 první ostrou zkouškou, při které jsme se mohli konečně porovnat s konkurencí. Na turnaj jsme ale proti původnímu plánu odjížděli v okleštěné sestavě. Kvůli různým důvodům chyběli Tonda Baloun, Petr Čížek, Matěj Jeřábek a Lukáš Učeň, až v sobotu dopoledne nás doplnil Filip Sliž.

V jedenácti a později dvanácti hráčích jsme tak museli odehrát celý turnaj. Celkové šesté místo z 24 přihlášených účastníků je výborný výsledek, za který si hráči zaslouží velkou pochvalu. Celý turnaj kluci předváděli stabilní výkony bez výpadků, bojovali od první minuty do poslední, ať bylo skóre jakékoliv. Velkou radost jsem měl z toho, že dovednosti z tréninků dokázali kluci prodávat v náročných utkáních. Soupeře jsme především na začátku turnaje dokázali přehrát ve hře 1:1 jak v útoku, tak v obraně. V druhé části turnaje se již začala trochu projevovat únava.

První zápas jsme odehráli proti Horce nad Moravou. V prvním poločasu jsme se doslova řídili tím, že zápas se vyhrává v obraně, když jsme po první půli vedli 1:0. Výhoda výhozu v druhé půli a posílení křídel nám pomohlo rozevřít střed hřiště a zápas jsme postupně dostali pod naší kontrolu a zvítězili 11:2. Výborný výkon předvedl Tobík Mahdal na pivotu a Ríša Höhne výborně využíval záběhu křídla.

V druhém zápase nás čekal soupeř z domácích Lovosic. Kluci bojovali proti starším a vyspělejším klukům, přesto je házenkářskými dovednostmi předčili. Do utkání jsme vstoupili velmi dobře, opět se hrou postavenou na důrazné ale čisté obraně (neobdrželi jsme ani jednu žlutou kartu). Ještě v sedmé minutě byl stav 1:1. Tempo v obraně však nešlo vydržet, a tak nám do poločasu soupeř odskočil o čtyři branky. Po poločasové přestávce jsme hodně zabrali a k soupeři jsme se na chvíli přiblížili až na rozdíl jedné branky. Za konečné skóre 11:7 kluci zaslouží velkou pochvalu, v zápase si zahráli všichni a předvedli týmovou hru doplněnou o individuální dovednosti v obraně i útoku. Gól si dal i Kuba Kopřiva, který hraje teprve od června.

Třetí zápas jsme nesměli podcenit. Čekal nás soupeř z Prostějova. Vedení po prvním poločase 8:0 ukazovalo, že se nám cíl podařilo splnit. Konečné skóre 13:1 odpovídá průběhu zápasu. Podobně probíhaly i další dva zápasy s Lounami a Sokolem Vršovice, které jsme vyhráli větším rozdílem a mohli jsme v nich prostřídat všechny hráče. Po těchto utkáních měl každý hráč na turnaji kromě brankáře gól, což je vždycky supr.

Výsledky ze skupiny nás poslaly mezi osm nejlepších týmů turnaje. Ve čtvrtfinále nás čekal soupeř z Ledče nad Sázavou. Hra Ledče byla postavena na jednom velmi vysokém hráči, který bombardoval soupeře prudkými střelami. Začátkem zápasu se nám se soupeřem dařilo držet krok, heroický výkon při bránění předváděl Matyáš Zahurský a většinu prvního poločasu jsme nad soupeřem vedli. Výbornou práci odvedl na střední spojce i Kuba Mach. Ke konci poločasu už ale hráčům docházely síly a soupeř překlopil vedení na svojí stranu, když v poločasu svítilo na tabuli se skórem 6:5. Dva rychlé góly do naší sítě na začátku druhého poločasu zápas definitivně překlopily na stranu soupeře. Po prostřídání už se nedařilo ubránit vysokého hráče soupeře, navíc se začaly otevírat prostory pro ostatní hráče. Tempo v obraně proti výškové přesile nešlo vydržet po celý zápas. Konečné skóre 18:9 nakonec vypadá poněkud drsně, přestože kluci byli za výkon a bojovnost velmi pochváleni a dostali zaslouženou zmrzlinu. Večer jsme se pak šli podívat na zápas extraligy Lovosic proti Frýdku.

V neděli jsme věděli, že nás čekají dva zápasy, ten první byl proti Jablonci. Základní sestavu jsme postavili stejnou jako proti Horce nad Moravou a světe div se, první poločas jsme opět nedostali gól, když poločasové skóre bylo 2:0. Druhý poločas se nesl ve znamení velké bitvy a nervů. Skóre se po několika neproměněných tutovkách přelévalo z jedné strany na druhou, až se postupně pár minut před koncem dostalo na 5:5 a nám se podařilo vstřelit šestou branku. Třicet vteřin před koncem zápasu Dan Lešetický (výborně chytající po celý turnaj) konečně po zákroku vyběhl pro míč i mimo své brankoviště, aby ho získal jako první. Rozhodčí však v první chvíli odpískal volný hod proti nám. Nakonec došlo ke korekci rozhodnutí a měli jsme míč. V útoku jsme již poté vydrželi a utkání tak dovedli k vítěznému konci.

V posledním zápase proti Dukle o páté místo jsme se potkali se soupeřem s velmi podobným stylem hry jako my. V prvním poločase se nám dařilo prosazovat se jeden na jednoho v útoku. Vynikající výkon předváděl, toho dne čerstvě dvanáctiletý, Matyáš Matušinský na střední spojce. Pár trhlin v obraně ale zápas stále drželo vyrovnaný. Ve druhém poločase ale klukům došly síly, nezvládali dohrávat situace, v útoku měli několik zbytečných ztrát a soupeř nakonec zvítězil 16:11.

Předvedená hra celého týmu v každém z osmi zápasů je velkým příslibem do budoucna. Kluky bych opravdu mohl pochválit za bojovnost v každém z osmi zápasů, ani jedno utkání nevypustili. Stabilně výborný, bojovný, výkon v každém zápase pak předváděl Lukáš Tříska.

Naši hráči pomohli i Kostelci, když jim šel pomoct především Vojta Novotný do brány a vždy jeden hráč do útoku. Na výsledku se pak podíleli ještě Samer a Jusef Deifovi.

Celý turnaj jsme si opravdu užili a kromě zážitků a únavy si neseme motivaci k dalšímu zlepšování házenkářských dovedností.