Minižáci ročníku narození 2008 se vydali na třídenní tradiční turnaj PHC. Všechna utkání byla odehrána v Bráníku na Hamru. Na turnaj jsme jeli s velkým očekáváním. Tréninková morálka a progres hráčů v posledním půlroce nasvědčoval tomu, že bychom mohli odehrát dobrý turnaj. Na turnaj odcestovali Matěj Havel, Marek Novotný, Marek Bádal, Štěpán Macurek, Štěpán Václavík, Karim Deif, Pavla Fialová, Jonáš Jelínek, Kristián Spíšek, Sami Fathi, Jakub Kubát (všichni 2008), Matyáš Matušinský (2009), Matyáš Zahurský (2010). Čekala nás silná základní skupina. Proto jsme se na soupeře těšili, mohli jsme se popasovat s českou extraligou, slovenskou extraligou i německým týmem. V této těžké skupině jsme se postupně utkali s Bayernem Mnichov, Strojár Malacky, Robe Zubří. To byl pátek. V sobotu jsme odehráli zápasy proti Talentu Plzeň a TJ TŽ Třinec. Teď k jednotlivým zápasům. K prvnímu utkání jsme přistoupili zodpovědně. Jak už bylo vidět při rozcvičení, hráči byli koncentrovaní a těšili se. Bayern Mnichov proti nám hrál osobní obranu. Hráči Úval se proti „osobce“ dokázali dobře prosadit, pohybem hýřil hlavně šikovný Marek Novotný. Podařilo se nám toto utkání vyhrát 28:13. Po zápase jsme se podívali na své budoucí soupeře, kde si Plzeň poradila se Zubřím a Malacky porazili Třinec. Druhé utkání jsme hráli pět hodin poté. Čekal nás silný soupeř ze Slovenska, z extraligové scény našich blízkých sousedů. Nenastoupili jsme proti Strojáru Malacky v plné koncentraci. To bylo vidět hned ze začátku zápasu, kdy jsme rychle prohrávali 0:6. O poločase svítilo na výsledkové tabuli hrozivé skóre 3:13. Důraznější domluva o poločase nemohla zvrátit výsledek utkání, ale zlepšila obraz naší hry a herní činnosti jednotlivců. Celkový výsledek utkání byl 12:22 v neprospěch Úval. Museli jsme si s hráči některé momenty důrazně vyříkat. Další utkání jsme měli odehrát za další čtyři hodiny v sedm večer. Čas jsme vyučili na to, abychom se podívali do turnajového centra na Harfě. Večer nás čekal extraligový tým Zubří. Opět se tým dokázal velmi dobře koncentrovat na utkání. Naši borci do utkání vletěli a byli Zubří vyrovnaným soupeřem. V poločase byl stav 4:4 a my jsme viděli s jakým úsilím hráči hrají, dařili se nám přihrávky na pivota, obrana byla pevná, dařila se střelba z křídel. Utkání nechybělo vůbec nic. Diváci náš tým mohutně podporovali a v hlavách hráčů byla myšlenka na určitý bodový zisk. Lavička byla na nohou při každém sporném rozhodnutí rozhodčích, hráči se podporovali a „hecovali“. Bohužel v průběhu druhého poločasu zápasu Zubří odskočilo o dva góly a my jsme neměli sílu utkání zvrátit v náš prospěch. Po utkání byla velká „děkovačka“ s diváky, hráči byli smutní a naštvaní. Trenéři byli však spokojení, protože výkon skutečně celého týmu v tomto zápase dává velký přislib do budoucna. Hráči odevzdali v utkání naprosto vše. Rozebrali jsme zápas a došlo k pochvale a napravení dojmu z utkání proti Malackům. Odjížděli jsme do Úval s myšlenkou na sobotní utkání.
Druhý hrací den nás čekal velkoklub Talent Plzeň. Všichni jsme se na zápas těšili a chtěli zopakovat výkon proti Zubří. Hráči toto všechno splnili, dařilo se dobře bránit, vedlo se nám i útočení. Jmenovaní hráči dokázali držet krok s favoritem celý poločas. Deif, Macurek, Havel, Novotný, Fialová, a Václavík drželi naše šance v zápase nad vodou. Poločasové skóre 6:8 v náš neprospěch mluví za vše. Do druhého poločasu promluvila únava a prostřídání hráčů. Celkové skóre zní 19:8. To znamená, že ve druhém poločase jsme dokázali vstřelit pouze dvě branky a favorit potvrdil svou hrou výbornou výkonnost. Po tomto zápasu jsme museli naše hráče pouze chválit za předvedený výkon. Došlo k velkému ocenění od rodičů a fanoušků, kteří po celý zápas tvořili pekelnou atmosféru. Hráče za výkon ocenili i trenéři. V mezi zápasové pauze jsme se jeli podívat na házenou staršího dorostu.
Utkání se Zubřím a s Plzní bylo velmi vysilující a také se podepsalo na další fázi turnaje. Poslední zápas ve skupině jsme odehráli s Třincem. Utkání bylo v porovnání s předchozími pomalé, nedynamické, bez nápadů z obou stran. Nedokázali jsme eliminovat dvě výborné soupeřovy spojky. Prohráli jsme 11:17, poločasový výsledek byl 5:5. Skončili jsme pátí v této silné skupině a hráli jsme další den playoff B finále. Utkali jsme se s pátým týmem z jiné skupiny. Tento systém nám přisoudil tým z Chodova. Přes velké úsilí hráčů se zdálo, že únava byla natolik velká, že jsme Chodov nedokázali přetlačit. Už v poločase jsme prohrávali 7:2. Naše střely byly neumístěné a slabé. Chodovský mrštný brankář si s nimi dokázal v pohodě poradit. Celková prohra na ukazateli skóre svítila 11:6. V tomto momentě se bohužel ukázala naše absence náročných zápasů ve vysokém tempu během celého roku. Byla to definitivní tečka za turnajem. Musíme však říci, že tento ročník má velký potenciál. Většina hráčů plnila důsledně pokyny, měla radost z házené, měla hlad po gólech a utkáních. Za turnaj se nám podařilo objevit nového brankáře Jonáše Jelínka, který v některých zápasech chytal velmi dobře. Jako jednička do brány jel na turnaj Mates Záhurský, který také odehrál výborná utkání, představil se nejen v brance, ale i v poli. Zde byl platným hráčem a nebyl poznat jeho věkový handicap. Pavla Fialová měla stabilní výkonnost a zdobila jí její velmi dobrá obrana. Štěpán Václavík našel pro sebe vhodné místo na střední spojce. Překvapoval chytrými přihrávkami na pivota, i vzorově řídil hru. Matěj Havel se blýskl tvrdou a přesnou střelou, byl exekutorem sedmiček a hrál rovněž dobře i křídlo. Štěpán Macurek vynikal bojovností a chutí za každou cenu se dostat na hranici brankoviště a zakončit. Marek Bádal příjemně překvapil svojí dobrou hrou na pivotu. Dostával se do zakončení a i dobře bránil. Náš nejlepší střelec turnaje Marek Novotný ukazoval soupeřům svoji šikovnost a rychlost. V průběhu turnaje musel (často úspěšně) čelit hráčům o tři hlavy vyšším. Karim Deif absolvoval turnaj pres nedávné zranění ruky, jsme rádi, že si zranění neobnovil a patřil k tomu nejlepšímu z našeho kádru. Vzorně plnil defenzivní úkoly a byl platným hráčem směrem dopředu. Kristián Špíšek je talentem a nutno říci, že za poslední rok udělal neuvěřitelný pokrok, do příštích turnajů se zajisté ještě zlepší, vyvaruje se individuálních chyb a bude patřit k jádru týmu. Sami Fathi si odehrál svoje, přesto by bylo dobré pilovat a zlepšit základní herní činnosti jednotlivce, s kvalitou v této oblasti bude na dalších turnajích velmi platným hráčem. Chvíle Matyáše Matušinského ještě přijde, v posledním zápase dobře bránil a podařilo se mu vstřelit gól například proti Plzni. Přáli bychom si zlepšení jeho výkonu, které je podmíněno soustředěností a disciplínou. Je talentovaný, ale jen někdy nám to ukáže v plném světle. Zmínili bychom ještě, že celý turnaj (při všech zápasech a rozcvičkách) s námi byl i malý Tobiáš Matušinský, přáli bychom si, aby každý hráč žil pro házenou jako on. Prostě nešlo odmítnout, aby seděl v dresu s týmem, když obrovsky hořel pro výkon a výsledek svého týmu a svých spoluhráčů. Pevně věříme, že k progresu v morálce, soustředění a chování dojde i u Jakuba Kubáta, kterého zmíněné atributy nemohou pustit do předvedení kvalitní hry a následné zlepšení herního výkonu.
Obrovský dík patří rodičům za odvoz na turnaj, ale hlavně za hlasitou podporu v průběhu zápasu. Ze všech týmů jsme měli jednoznačně nejhlasitější podporu a naše borce to nabíjelo energií. Za řízení fanouškovského kotle děkujeme především Petru Fialovi, který nechal v hledišti svůj hlas. Z turnaje přes negativní výsledky máme dobrý dojem a chceme pracovat na zlepšení i nadále a ještě usilovněji. Hráči si dokázali, že se mohou měřit s každým soupeřem, a že s usilovným tréninkem přijde i výkonnost. Těšíme se na další turnaje.
Trenéři Pavel Sedláček a Michal Švandrlík