V sobotu 27.1. odehráli mladší žáci první z přípravných turnajů v zimním období. Přesně tak jsme k turnaji přistoupili a vzali jsme 15 kluků. Během turnaje jsme stále střídali 2 šestky a dva brankáře, a tak si zahráli všichni. Odehráli jsme 4 rozdílná utkání. 2 zápasy jsme odehráli výborně a 2 zápasy bych hodnotil z pozice trenéra jako nepovedené. Ale postupně -k prvnímu zápasu jsme nastoupili proti týmu z Vršovic a tento zápas patřil k těm lepším. Od začátku se klukům dařilo v obraně i v útoku a podrželi nás i brankáři. Celkem v poklidu jsme dokráčeli k vítězství 11:8. Po tomto zápasu se ale celý turnaj změnil po příjezdu nenahlášeného týmu z Chrudimi, který navíc dorazil se 3 staršími žáky v sestavě. Místo odehrání 4 zápasů systémem každý s každým se týmy rozdělily na 2 skupiny po třech týmech. Do naší skupiny tak přibyla právě Chrudim. Tento zápas paradoxně patřil k našim nejlepším. Kluci se vybičovali ke skvělému výkonu a prohra 9:13 nás rozhodně nemusela mrzet. Ročník 2005 svůj minizápas proti starším žákům dokonce vyhrál. Prohra znamenala 2. místo v naší skupině a souboj v semifinále s domácí Ledčí. Bohužel od tohoto zápasu se naše hra změnila. Kluci přestali bojovat v obraně, nedařilo se brankářům a v útoku se naše produktivita propadla na mizivá procenta. Zápas jsme prohráli 5:11 a v souboji o bronz nás čekala známá Zruč. Tým, který známe z naší soutěže a střetli jsme se již mnohokrát, kluci asi podcenili. Po tragickém začátku jsme celý zápas dotahovali, ale vyrovnat se nám nepodařilo. Vytvořili jsme velké množství zbytečných chyb v útoku i obraně a prohráli jsme 13:12. Jednalo se o první zimní turnaj, takže na celkový výsledek koukat nemusíme, ale ukázal nám spoustu chyb, na kterých musíme pracovat. Chtěl bych vyzdvihnout výkon Martina Horáka, který předváděl v obraně neuvěřitelné zákroky.

Náš tým:
Jakub Roubal, Kryštof Kolařík, Kristián Kolařík, Martin Horák, Richard Hanuška, Tomáš Kroc, František Vrbata, Matyáš Jura, Oliver Hejnic, Ondřej Kebrt, Richard Šubrt, Lukáš Tischer, Vojtěch Jeřábek, Filip Valach, Albert Krob.